April 11th, 2011

Co je UX design

Filed under: Essays — Ondřej Válka @ 08:27

Můžete vylepšit UX novin: pomocí typografa nebo redaktora. Můžete vylepšit UX vašeho piva: pomocí produktového designéra nebo marketigového stratéga. Můžete vylepšit UX vašeho e-shopu: pomocí interakčního designéra nebo specialisty na on-line marketing.

Asi před měsícem a půl jsem se byl podívat na londýnské UPA. Jedná se o pravidelné setkání interakčních designérů, webdesignérů, UX konzultantů a vůbec dalších podobných frajerů z povětšinou londýnských digitálních agentur. V zásadě velmi podobné PPPS, až na to, že přednášející pracují ve firmách jako je Flow Interactive, RG/A, SapientNitro nebo třeba BBC a setkání neodehrává se v kavárně, ale v kancelářích právě SapientNitro (a že to jsou nějaké kancly).

Při řeči v hospodě poté mně zaujala věta Honzy Šrutka: “…protože jsem věděl, že chci dělat čistý UX.” Napadlo mně: co je tedy ten zatracený UX design? Protože (k překvapení mnohých světáků) s webdesignem nesouvisí tolik, jak bychom si mohli myslet.

Ten dělá to a ten zas tohle

Než se podíváme na to, co je UX, rozeberme si ještě dvě další profese, které mají v procesu návrhu UX své místo. Mám na mysli interakční design a informační architekturu.

Interakční design je obor, zabývající se návrhem interakcí.

V zásadě jde o to, že tradiční design (např. tištěných médií) se zabývá monologem. Designéři navrhují, jak bude informace sdělena, ale toto sdělení je provedeno pouze jednou. Plakát, který uvidíte na ulici, má pouze oznamovací funkci.

Naproti tomu interakční desingéři navrhují dialog, který uživatel povede s bankomatem, mobilním telefonem, GUI apliakce nebo webovou stránkou atd. Svým ovládáním uživatel klade otázky a dostává na ně odpověď.

Jedná se o velký rozdíl v komunikačním paradigmatu – tudíž i v tom, jak interakční designér pracuje.

A aby se měli uživatelé o čem se zařízením bavit, existují informační architekti. Stručně řečeno je jejich cílem udělat pořádek v informacích. Hledají způsoby, jak informace uspořádat do struktury, která bude uživateli připadat logická, bude se v ní schopen zorientovat a používat ji.

Nejedná tedy o copywritery, i když právě copywriteři jsou často skvělými vykonavateli tohoto řemesla, když se snaží najít v klientově obsahu řád a smysl tak, aby ho bylo možné prezentovat.

Tři pilíře webdesignu

Zkusme zatím známé informace předvést na webdesignu. Lidi potřebné při výrobě webu lze v zásadě rozdělit do tří skupin: na analytiky, vizuální designéry a vývojáře.

  • Vývojáři programují podle toho, co se dozví od analytiků, používajíce nakódované šablony od vizuálních designérů (ano, od nich, vrátíme se k tomu v závěru).
  • Vizuální designéři, aby mohli vyrobit vizuální identitu, potřebují od analytiků vědět, co mají oblékat.
  • Analytici zkoumají, co vlastně za informace mají k dispozici (a pokud je nemají, tak je bude muset copywriter napsat) a jaké UI je bude tento obsah na Webu prezentovat.

A kde zůstal UX designér? Je to ten, co to celé kočíruje? Ano i ne.

Co je UX design?

Požádal jsem pár lidí, jejichž názor za něco stojí, aby mi napsali svůj pohled na UX. První odpověď je od Honzy Šrutka (@jansru), českého UX konzultanta, momentálně žijícího a pracujího v Londýně pro Flow Interactive.

UX Design je o návrhu produktů a služeb s cílem o dosažení předem plánovaného prožitku na straně zákazníka či uživatele. UX je zodpovědné za návrh, který je nejen funkční a použitelný, ale také užitečný, smysluplný, řešící reálné problémy, a v neposlední řadě také estetický a emotivní. Oproti UI designu, jehož výstupy jsou konkrétní – viditelné či hmatatelné, UX design je často pouze koncepční (např. persony, koncept modely, flow diagramy).

UX design je holistický – zabývá se celým ekosystémem okolo daného produktu. To znamená, že bere v potaz všechny potenciální styčné elementy a komunikační kanály jako je třeba newsletter, emailové notifikace, call centrum, tištěné brožury, ale i třeba obsluha v obchodě. Zde vidíme částečný překryv současného UX s dalšími disciplínami jako je Service Design a MarComms.

UX design je vždy zaměřen na uživatele – jejich potřeby a cíle, ale také na jejich omezení – ať už fyzické nebo kognitivní. UX vychází ze skutečného porozumění cílových uživatelů a pokud někdo přistupuje k designu bez takovéhoto porozumění, nepovažuji to za UX design. V tomto smyslu je pro mne UX design tím pádem téměř synonymem pro User-Centred Design.

UX design je marketing

Bob Marvan mi připomněl, že UX design z učitého úhlu pohledu je marketing jak vyšitý, protoze cokoliv co je videt navenek a mohou to vasi zakaznici zakusit, je marketing. Tedy takovy marketing digitalniho veku, soustredeny kolem digitalnich produktu? Kral je mrtev, at zije kral.

Naughty, naughty, you’ll get caughty

Text vznikl mimo jiné i jako reakce na určité mylné světonázory, a proto bych se k nim chtěl vrátit.

Především si shrňme jedno: UX design neřeší weby. Může weby jako prostředek k řešení problémů klienta využívat (a často to dnes samozřejmě dělá), ale primárně nemá s tvorbou webů příliš společného. Web je pro UX design pouze nástrojem. Za 10 let může UX design stejně dobře využívat létající ledničky k podobnému účelu jako dnes weby.

Díky práci malých (často weby tvořících týmu), vznikla tendence slučovat jednotlivé profese v jednu. Nesprávně jsou pak informační architekti a interakční designéři v jedné osobě označování jako UX designéry. Tito lidé ovlivňují svou práci kvalitu webu, ale ne UX celého produktu či služby. Tím, že někomu navrhnete e-shop ještě neznamená, že jste vyřešili UX jeho byznysu. Vyřešili jste jen jednu část, která výsledné UX ovlivní.

Říkám „kvalitu webu“, ne UX webu. Mohli totiž docela dobře říct UX webu samotného, ale svádí to k záměně za skutečný UX design. Proto to nedělám.

V případě malých týmů je pravda, že interakční designér/informační architekt často musí/chce trochu přesáhnout do práce UX designéra. Je to ale vždycky pouze důsledkem toho, že klient nemá UX svého produktů vyřešené. (Nicméně nenechme se mýlit: otázky jako „Proč“ a „Máte k tomu důvod?“ jsou přece běžně doporučované v každé dobré metodologii pro vedení projektu.)

Mnoho firem pak taky stále hledá UX designéry na místa, kam potřebuje designéry interakční. Požadavky mají často dobře formulované, ale neumí je správné pojmenovat. Samo o sobě to totiž problém není, ale přispívá to ke zmatení rolí a ve výsledku nepochopení místy dost abstraktní práce UX designérů.

Příklad inzerátu hledajícího skutečného UX designéra je Senior User Experience Designer. Interakční designéry zase umí hledat například R/GA nebo Cooper. Špatně hledají v The Cocktail a všude možně jinde. Neznalost poznáte často díky použití spojení zkratek UI/UX, kterým ten, kdo to píše, většinou mylně vyjadřuje interakční design (IxD).

Dodatek: kodéři neexistují

Pokud jste webdesignér, tak designujete weby. Ne obrázky webů. Proto musíte umět kódovat stejně, jako umí typografové připravit knihu v InDesignu a posléze ji svázat. Vyžaduje to např. i Mark Boulton když hledá lidi na pozici Web designer.

Ovšem můžete nekódovat, ale pravděpodobně pak ovšem nenavrhujete jen weby, ale taky třeba ilustrace, ikony nebo mobilní aplikace – a nejste tím pádem webdesignér. A můžete být „kodér“, ovšem pravděpodobně na této pozici děláte trochu designu, nasazujete redakční systémy, spravujete obsah… a rozhodně nejste plnotučný front-end developer (což může být paralela k vazačům knih/tiskařům, kteří se hodně vyznají, moc umí, knihy nenavrhují, ale cit mají). Být jen „prostým kodérem“ dlouho nevydrží.

Kam dál

April 1st, 2011

Jak studuji

Filed under: Know-how — Ondřej Válka @ 09:20

Mám rád knihy, protože se soustředí na dané téma a jdou do hloubky. Vetšinou jsou taky zárukou toho, že je autor znalý problematiky (když už o něčem píše knihu).

Ne vždycky si ovšem můžete můžete dovolit přečíst celou knihu na téma. Někdy vás tlačí čas, jindy potřebujete udělat rychlý research k projektu. A pak je tu samozřejmně každodenní problém informačního přetížení — mnoho, často nesouvisejících, informací.

Osobně mi pomáhá odkládat zajímavé informace a později je shlukovat do nějakých tematických celků. Dělat si výpisky z přednášek, kde jste byli. Výpisky z knih které jste četli. Podobně to dělá třeba Relpost nebo Luke Wroblewski (čtěte jeho zápisky z konferencí An Event Apart nebo pravidelné pondělní shrnutí Data Monday). Mimochodem zrovna Lukův blog je jeden z těch, které opravdu stojí za to číst.

K projektům: pokud děláte research, snažte se ho nějak vizuálně zachytit. Ne jen jako seznam odkazů (už jen proto, že research z webu je samozřejmně jen jeden z mála způsobů). Já třeba používám klasické prezentace. Vzniklá PDFka se jednak snadno posílají klinetům a druhak jsou docela dobře znovupoužitelné.

Co je ale možná největší přínos takového zachycování informací, že se po měsíci ohlédnete a řeknete si: toto jsem nastudoval. Bez debat a dohadů o tom co umíte nebo neumíte vás prezentují jasné a nezvratné výsledky.

A vidíte to nejen vy, ale především všichni, kteří se o vás zajímají (ať kolegové nebo klienti).

March 30th, 2011

Jsme nevzdělaní a při zdi?

Filed under: Essays — Ondřej Válka @ 12:42

Uplynulý týden mi přinesl pár zajímavých konverzací, ve kterých padly velmi zajímavé názory, které spolu souvisejí a se kterýma se více než ztotožňuji. Není důležité, kdo to řekl. Stačí, když budete vědět, že to byli lidé, nad jejichž názorem stojí zato zamyslet se.

Názor prvního

S tím souvisí několik názorů na webdesignery, které jsem si v poslední době udělal (chtěl jsem o tom napsat pár tweetů, ale tím bych akorát někoho urazil – takové hlášky bez kontextu vždycky někoho urazí):

  • Webdesigneři by si měli uvědomit, že typografie je jen jedna. Vykašlat se na ten scestný výraz “web typography” a prostě si přečíst nějakou pořádnou knížku o typografii. Tam se dozví víc než z pitomých stránek nebo konferenčních přednášek (jedna z nedávné doby je typická). Typografie má rozsáhlou znalostní bázi (lepší výraz nemám), který nejde shrnout do pár hodin nebo útržkovitého webového psaní.
  • Je skvělé, že jsou webdesigneři (narozdíl od mnoha typicky grafických designerů) zvyklí se sebevzdělávat. Vychází to asi z toho, že není žádná škola na webdesign a lidé jsou prostě nuceni studovat online a na konferencích. To má svoje nevýhody (nečtení knih, vynalézání kola — gridy jsou typická ukázka), ale evidentně to stimuluje schopnost sebevzdělávat se.
  • Webdesign tím předchozím ale taky dost trpí. Webaři nejsou zvyklí dívat se jinam než na web. Ani pro inspiraci, ani pro informace. Proto spousta webů vypadá tak podobně. Leckdy není důvodem praktičnost (kdy konvenčnost rozhraní znamená lepší použitelnost), ale omezenost (neschopnost se pro inspiraci podívat na jiný design, architekturu, umění, …). Lapidárně řečeno, webdesigneři jsou vizuálně nevzdělaní. A to nejspíš platí jen pro ty průměrné, ale je to obrovská skupina. Tohle je ovšem pravda i o mnoha designerech obecně. Není lehké si držet přehled, zvlášť mezioborový. Mluvím z vlastní zkušenosti. A taky je to docela dobrý návod, jak se vymanit z průměrnosti.

Myšlenka druhého

Mně strašně mrzí, že u nás hodne studií (které nejsou úplně zaměřené na webdesign), mají výborné koncepty, ale strašně chabé a amatérské provedení. A webdesignové firmy maji zase super provedení, ale žádný koncept.

Moje poznámka

Příkladem budiž www.ton.cz, který má výborný koncept, například skvěle využívá vysoké rozlišení, ale má nedotažené některé vizuální a funkční detaily, včetně místy slabého technického zpracování. Přesto je mi bližší, protože má myšlenku. Mám raději dobrý koncept, u kterého lze technické zpracování dotáhnout.

March 25th, 2011

Tematické tipy: knihy

Filed under: Inspiration — Ondřej Válka @ 15:56

Seznam titulů z poslední doby, které zaujaly (zatím jsem nečetl). Za doporučení díky především @givision a taky regálům v University of Portsmouth Library.

February 8th, 2011

Topic tips: people

Filed under: Inspiration — Ondřej Válka @ 10:27
  • Ian Cole is a world-class visual and interaction designer. Author of the recently praised Nike Better World. His works are highly interactive and innovative.
  • Nicholas Felton is an information and data designer from NY. Rather than information graphics designer, Nicholas is best known for several Personal Annual Reports (see the latest one) that reflect his year’s activities via graphs and maps.
  • Anne Lamott, the author of Bird by Bird, a book about writing, explains the actuality of co called “shitty first drafts“. Every design comp one produces has to start somehow. Anyhow. Therefore every first draft by ANY designer must be so shitty.
  • Holger Lippmann is a generative art guru from Germany. A brilliant intercourse of technology and fine arts. See his works at Behance.