Můžete vylepšit UX novin: pomocí typografa nebo redaktora. Můžete vylepšit UX vašeho piva: pomocí produktového designéra nebo marketigového stratéga. Můžete vylepšit UX vašeho e-shopu: pomocí interakčního designéra nebo specialisty na on-line marketing.
Asi před měsícem a půl jsem se byl podívat na londýnské UPA. Jedná se o pravidelné setkání interakčních designérů, webdesignérů, UX konzultantů a vůbec dalších podobných frajerů z povětšinou londýnských digitálních agentur. V zásadě velmi podobné PPPS, až na to, že přednášející pracují ve firmách jako je Flow Interactive, RG/A, SapientNitro nebo třeba BBC a setkání neodehrává se v kavárně, ale v kancelářích právě SapientNitro (a že to jsou nějaké kancly).
Při řeči v hospodě poté mně zaujala věta Honzy Šrutka: “…protože jsem věděl, že chci dělat čistý UX.” Napadlo mně: co je tedy ten zatracený UX design? Protože (k překvapení mnohých světáků) s webdesignem nesouvisí tolik, jak bychom si mohli myslet.
Ten dělá to a ten zas tohle
Než se podíváme na to, co je UX, rozeberme si ještě dvě další profese, které mají v procesu návrhu UX své místo. Mám na mysli interakční design a informační architekturu.
Interakční design je obor, zabývající se návrhem interakcí.
V zásadě jde o to, že tradiční design (např. tištěných médií) se zabývá monologem. Designéři navrhují, jak bude informace sdělena, ale toto sdělení je provedeno pouze jednou. Plakát, který uvidíte na ulici, má pouze oznamovací funkci.
Naproti tomu interakční desingéři navrhují dialog, který uživatel povede s bankomatem, mobilním telefonem, GUI apliakce nebo webovou stránkou atd. Svým ovládáním uživatel klade otázky a dostává na ně odpověď.
Jedná se o velký rozdíl v komunikačním paradigmatu – tudíž i v tom, jak interakční designér pracuje.
A aby se měli uživatelé o čem se zařízením bavit, existují informační architekti. Stručně řečeno je jejich cílem udělat pořádek v informacích. Hledají způsoby, jak informace uspořádat do struktury, která bude uživateli připadat logická, bude se v ní schopen zorientovat a používat ji.
Nejedná tedy o copywritery, i když právě copywriteři jsou často skvělými vykonavateli tohoto řemesla, když se snaží najít v klientově obsahu řád a smysl tak, aby ho bylo možné prezentovat.
Tři pilíře webdesignu
Zkusme zatím známé informace předvést na webdesignu. Lidi potřebné při výrobě webu lze v zásadě rozdělit do tří skupin: na analytiky, vizuální designéry a vývojáře.
- Vývojáři programují podle toho, co se dozví od analytiků, používajíce nakódované šablony od vizuálních designérů (ano, od nich, vrátíme se k tomu v závěru).
- Vizuální designéři, aby mohli vyrobit vizuální identitu, potřebují od analytiků vědět, co mají oblékat.
- Analytici zkoumají, co vlastně za informace mají k dispozici (a pokud je nemají, tak je bude muset copywriter napsat) a jaké UI je bude tento obsah na Webu prezentovat.
A kde zůstal UX designér? Je to ten, co to celé kočíruje? Ano i ne.
Co je UX design?
Požádal jsem pár lidí, jejichž názor za něco stojí, aby mi napsali svůj pohled na UX. První odpověď je od Honzy Šrutka (@jansru), českého UX konzultanta, momentálně žijícího a pracujího v Londýně pro Flow Interactive.
UX Design je o návrhu produktů a služeb s cílem o dosažení předem plánovaného prožitku na straně zákazníka či uživatele. UX je zodpovědné za návrh, který je nejen funkční a použitelný, ale také užitečný, smysluplný, řešící reálné problémy, a v neposlední řadě také estetický a emotivní. Oproti UI designu, jehož výstupy jsou konkrétní – viditelné či hmatatelné, UX design je často pouze koncepční (např. persony, koncept modely, flow diagramy).
UX design je holistický – zabývá se celým ekosystémem okolo daného produktu. To znamená, že bere v potaz všechny potenciální styčné elementy a komunikační kanály jako je třeba newsletter, emailové notifikace, call centrum, tištěné brožury, ale i třeba obsluha v obchodě. Zde vidíme částečný překryv současného UX s dalšími disciplínami jako je Service Design a MarComms.
UX design je vždy zaměřen na uživatele – jejich potřeby a cíle, ale také na jejich omezení – ať už fyzické nebo kognitivní. UX vychází ze skutečného porozumění cílových uživatelů a pokud někdo přistupuje k designu bez takovéhoto porozumění, nepovažuji to za UX design. V tomto smyslu je pro mne UX design tím pádem téměř synonymem pro User-Centred Design.
UX design je marketing
Bob Marvan mi připomněl, že UX design z učitého úhlu pohledu je marketing jak vyšitý, protoze cokoliv co je videt navenek a mohou to vasi zakaznici zakusit, je marketing. Tedy takovy marketing digitalniho veku, soustredeny kolem digitalnich produktu? Kral je mrtev, at zije kral.
Naughty, naughty, you’ll get caughty
Text vznikl mimo jiné i jako reakce na určité mylné světonázory, a proto bych se k nim chtěl vrátit.
Především si shrňme jedno: UX design neřeší weby. Může weby jako prostředek k řešení problémů klienta využívat (a často to dnes samozřejmě dělá), ale primárně nemá s tvorbou webů příliš společného. Web je pro UX design pouze nástrojem. Za 10 let může UX design stejně dobře využívat létající ledničky k podobnému účelu jako dnes weby.
Díky práci malých (často weby tvořících týmu), vznikla tendence slučovat jednotlivé profese v jednu. Nesprávně jsou pak informační architekti a interakční designéři v jedné osobě označování jako UX designéry. Tito lidé ovlivňují svou práci kvalitu webu, ale ne UX celého produktu či služby. Tím, že někomu navrhnete e-shop ještě neznamená, že jste vyřešili UX jeho byznysu. Vyřešili jste jen jednu část, která výsledné UX ovlivní.
Říkám „kvalitu webu“, ne UX webu. Mohli totiž docela dobře říct UX webu samotného, ale svádí to k záměně za skutečný UX design. Proto to nedělám.
V případě malých týmů je pravda, že interakční designér/informační architekt často musí/chce trochu přesáhnout do práce UX designéra. Je to ale vždycky pouze důsledkem toho, že klient nemá UX svého produktů vyřešené. (Nicméně nenechme se mýlit: otázky jako „Proč“ a „Máte k tomu důvod?“ jsou přece běžně doporučované v každé dobré metodologii pro vedení projektu.)
Mnoho firem pak taky stále hledá UX designéry na místa, kam potřebuje designéry interakční. Požadavky mají často dobře formulované, ale neumí je správné pojmenovat. Samo o sobě to totiž problém není, ale přispívá to ke zmatení rolí a ve výsledku nepochopení místy dost abstraktní práce UX designérů.
Příklad inzerátu hledajícího skutečného UX designéra je Senior User Experience Designer. Interakční designéry zase umí hledat například R/GA nebo Cooper. Špatně hledají v The Cocktail a všude možně jinde. Neznalost poznáte často díky použití spojení zkratek UI/UX, kterým ten, kdo to píše, většinou mylně vyjadřuje interakční design (IxD).
Dodatek: kodéři neexistují
Pokud jste webdesignér, tak designujete weby. Ne obrázky webů. Proto musíte umět kódovat stejně, jako umí typografové připravit knihu v InDesignu a posléze ji svázat. Vyžaduje to např. i Mark Boulton když hledá lidi na pozici Web designer.
Ovšem můžete nekódovat, ale pravděpodobně pak ovšem nenavrhujete jen weby, ale taky třeba ilustrace, ikony nebo mobilní aplikace – a nejste tím pádem webdesignér. A můžete být „kodér“, ovšem pravděpodobně na této pozici děláte trochu designu, nasazujete redakční systémy, spravujete obsah… a rozhodně nejste plnotučný front-end developer (což může být paralela k vazačům knih/tiskařům, kteří se hodně vyznají, moc umí, knihy nenavrhují, ale cit mají). Být jen „prostým kodérem“ dlouho nevydrží.
Kam dál
