Můžete vylepšit UX novin: pomocí typografa nebo redaktora. Můžete vylepšit UX vašeho piva: pomocí produktového designéra nebo marketigového stratéga. Můžete vylepšit UX vašeho e-shopu: pomocí interakčního designéra nebo specialisty na on-line marketing.
Asi před měsícem a půl jsem se byl podívat na londýnské UPA. Jedná se o pravidelné setkání interakčních designérů, webdesignérů, UX konzultantů a vůbec dalších podobných frajerů z povětšinou londýnských digitálních agentur. V zásadě velmi podobné PPPS, až na to, že přednášející pracují ve firmách jako je Flow Interactive, RG/A, SapientNitro nebo třeba BBC a setkání neodehrává se v kavárně, ale v kancelářích právě SapientNitro (a že to jsou nějaké kancly).
Při řeči v hospodě poté mně zaujala věta Honzy Šrutka: “…protože jsem věděl, že chci dělat čistý UX.” Napadlo mně: co je tedy ten zatracený UX design? Protože (k překvapení mnohých světáků) s webdesignem nesouvisí tolik, jak bychom si mohli myslet.
Ten dělá to a ten zas tohle
Než se podíváme na to, co je UX, rozeberme si ještě dvě další profese, které mají v procesu návrhu UX své místo. Mám na mysli interakční design a informační architekturu.
Interakční design je obor, zabývající se návrhem interakcí.
V zásadě jde o to, že tradiční design (např. tištěných médií) se zabývá monologem. Designéři navrhují, jak bude informace sdělena, ale toto sdělení je provedeno pouze jednou. Plakát, který uvidíte na ulici, má pouze oznamovací funkci.
Naproti tomu interakční desingéři navrhují dialog, který uživatel povede s bankomatem, mobilním telefonem, GUI apliakce nebo webovou stránkou atd. Svým ovládáním uživatel klade otázky a dostává na ně odpověď.
Jedná se o velký rozdíl v komunikačním paradigmatu – tudíž i v tom, jak interakční designér pracuje.
A aby se měli uživatelé o čem se zařízením bavit, existují informační architekti. Stručně řečeno je jejich cílem udělat pořádek v informacích. Hledají způsoby, jak informace uspořádat do struktury, která bude uživateli připadat logická, bude se v ní schopen zorientovat a používat ji.
Nejedná tedy o copywritery, i když právě copywriteři jsou často skvělými vykonavateli tohoto řemesla, když se snaží najít v klientově obsahu řád a smysl tak, aby ho bylo možné prezentovat.
Tři pilíře webdesignu
Zkusme zatím známé informace předvést na webdesignu. Lidi potřebné při výrobě webu lze v zásadě rozdělit do tří skupin: na analytiky, vizuální designéry a vývojáře.
- Vývojáři programují podle toho, co se dozví od analytiků, používajíce nakódované šablony od vizuálních designérů (ano, od nich, vrátíme se k tomu v závěru).
- Vizuální designéři, aby mohli vyrobit vizuální identitu, potřebují od analytiků vědět, co mají oblékat.
- Analytici zkoumají, co vlastně za informace mají k dispozici (a pokud je nemají, tak je bude muset copywriter napsat) a jaké UI je bude tento obsah na Webu prezentovat.
A kde zůstal UX designér? Je to ten, co to celé kočíruje? Ano i ne.
Co je UX design?
Požádal jsem pár lidí, jejichž názor za něco stojí, aby mi napsali svůj pohled na UX. První odpověď je od Honzy Šrutka (@jansru), českého UX konzultanta, momentálně žijícího a pracujího v Londýně pro Flow Interactive.
UX Design je o návrhu produktů a služeb s cílem o dosažení předem plánovaného prožitku na straně zákazníka či uživatele. UX je zodpovědné za návrh, který je nejen funkční a použitelný, ale také užitečný, smysluplný, řešící reálné problémy, a v neposlední řadě také estetický a emotivní. Oproti UI designu, jehož výstupy jsou konkrétní – viditelné či hmatatelné, UX design je často pouze koncepční (např. persony, koncept modely, flow diagramy).
UX design je holistický – zabývá se celým ekosystémem okolo daného produktu. To znamená, že bere v potaz všechny potenciální styčné elementy a komunikační kanály jako je třeba newsletter, emailové notifikace, call centrum, tištěné brožury, ale i třeba obsluha v obchodě. Zde vidíme částečný překryv současného UX s dalšími disciplínami jako je Service Design a MarComms.
UX design je vždy zaměřen na uživatele – jejich potřeby a cíle, ale také na jejich omezení – ať už fyzické nebo kognitivní. UX vychází ze skutečného porozumění cílových uživatelů a pokud někdo přistupuje k designu bez takovéhoto porozumění, nepovažuji to za UX design. V tomto smyslu je pro mne UX design tím pádem téměř synonymem pro User-Centred Design.
UX design je marketing
Bob Marvan mi připomněl, že UX design z učitého úhlu pohledu je marketing jak vyšitý, protoze cokoliv co je videt navenek a mohou to vasi zakaznici zakusit, je marketing. Tedy takovy marketing digitalniho veku, soustredeny kolem digitalnich produktu? Kral je mrtev, at zije kral.
Naughty, naughty, you’ll get caughty
Text vznikl mimo jiné i jako reakce na určité mylné světonázory, a proto bych se k nim chtěl vrátit.
Především si shrňme jedno: UX design neřeší weby. Může weby jako prostředek k řešení problémů klienta využívat (a často to dnes samozřejmě dělá), ale primárně nemá s tvorbou webů příliš společného. Web je pro UX design pouze nástrojem. Za 10 let může UX design stejně dobře využívat létající ledničky k podobnému účelu jako dnes weby.
Díky práci malých (často weby tvořících týmu), vznikla tendence slučovat jednotlivé profese v jednu. Nesprávně jsou pak informační architekti a interakční designéři v jedné osobě označování jako UX designéry. Tito lidé ovlivňují svou práci kvalitu webu, ale ne UX celého produktu či služby. Tím, že někomu navrhnete e-shop ještě neznamená, že jste vyřešili UX jeho byznysu. Vyřešili jste jen jednu část, která výsledné UX ovlivní.
Říkám „kvalitu webu“, ne UX webu. Mohli totiž docela dobře říct UX webu samotného, ale svádí to k záměně za skutečný UX design. Proto to nedělám.
V případě malých týmů je pravda, že interakční designér/informační architekt často musí/chce trochu přesáhnout do práce UX designéra. Je to ale vždycky pouze důsledkem toho, že klient nemá UX svého produktů vyřešené. (Nicméně nenechme se mýlit: otázky jako „Proč“ a „Máte k tomu důvod?“ jsou přece běžně doporučované v každé dobré metodologii pro vedení projektu.)
Mnoho firem pak taky stále hledá UX designéry na místa, kam potřebuje designéry interakční. Požadavky mají často dobře formulované, ale neumí je správné pojmenovat. Samo o sobě to totiž problém není, ale přispívá to ke zmatení rolí a ve výsledku nepochopení místy dost abstraktní práce UX designérů.
Příklad inzerátu hledajícího skutečného UX designéra je Senior User Experience Designer. Interakční designéry zase umí hledat například R/GA nebo Cooper. Špatně hledají v The Cocktail a všude možně jinde. Neznalost poznáte často díky použití spojení zkratek UI/UX, kterým ten, kdo to píše, většinou mylně vyjadřuje interakční design (IxD).
Dodatek: kodéři neexistují
Pokud jste webdesignér, tak designujete weby. Ne obrázky webů. Proto musíte umět kódovat stejně, jako umí typografové připravit knihu v InDesignu a posléze ji svázat. Vyžaduje to např. i Mark Boulton když hledá lidi na pozici Web designer.
Ovšem můžete nekódovat, ale pravděpodobně pak ovšem nenavrhujete jen weby, ale taky třeba ilustrace, ikony nebo mobilní aplikace – a nejste tím pádem webdesignér. A můžete být „kodér“, ovšem pravděpodobně na této pozici děláte trochu designu, nasazujete redakční systémy, spravujete obsah… a rozhodně nejste plnotučný front-end developer (což může být paralela k vazačům knih/tiskařům, kteří se hodně vyznají, moc umí, knihy nenavrhují, ale cit mají). Být jen „prostým kodérem“ dlouho nevydrží.
Ondřej Válka
Například já jsem v podstatě právě interakční designér. Jsem primarne orientovany na návrh UI. Do UX designu přesahuju proto, že pokud zákazník nemá vyřešené UX, tak mu žádný web nepomůže (nepomůže mu vlastně vůbec nic) a odrazilo by se to na me praci: nebavila by mne a nebyla by v dusledku toho ani kvalitni.
April 11th, 2011 at 08:27Jan Brašna
Obecně je pro mě UX design prostě paralela s provedeným produktovým designem či architekturou, kde se řeší 360° problém používání produktu.
(Ale level fyzických lidských faktorů mimo web bych do “našeho” UX možná ani nemíchal, všichni to řešíme v nějakém omezeném digitálním kontextu…)
Abych se vyhnul nějakému matení pojmy u klientů/agentur et al. tak používám spíš termíny jako koncepční design, design strategy nebo experience design…
April 11th, 2011 at 08:28Jiří Sekera
Osobně zatím beru UX jako obor hodně s rezervou. Mám pocit, že je (zvlášť u nás) teprve ve fázi vývoje a ustalování definice toho pojmu, pod kterým má každý trochu něco jiného.
Sem tam přijde někdo, kdo chce pohodlné teplé místěčko konzultanta a na hlavní pracovní úvazek efektně káže základy přístupnosti, sem tam prohodí dojmy o použitelnosti a pár nedomyšlených postřehů z ranního pročítání blogů, občas načrtne wireframe.
Druhý extrém chce v téhle nestřežené chvíli oportunisticky získat co nejvíc moci a má pocit, že může ze svého titulu bez pozvání přijít do kanceláře kteréhokoliv CEO a mluvit mu i do barvy závěsů.
Jakmile se tihle samozvaní experti dozví, že cizina UX jako takové chápe trochu jinak a některé jeho aspekty dokonce zpochybňuje, respektive usazuje zpátky na zem, asi se jim trochu orosí čelo.
Připomíná mi to dobu před pár lety, kdy k nám před pár lety dorazila bublina SEO. Stejně jako u UX jde o množinu obecně známých postupů, které je “jen” potřeba uchopit jako celek a koncepčně je koordinovat. I dnes, po několika letech, se většina rádoby SEO konzultantů neprokousala přes ty nejzákladnější desatera primitivních (často i přežitých nebo nepodložených) doporučení, zatímco odborníků s přínosem je pořád jen hrstka.
Je ale evidentní, že tu “něco”, ať tomu budeme říkat UX nebo jakkoliv jinak, chybí. Právě zamyšlení nad touto potřebou, myslím, odpoví, co by UX mělo (podle mě) být. Na jedné straně je těžkopádný lety ověřený marketing a na druhé straně neustále se vyvýjející nová média. Marketingová oddělení si sice uvědomují potenciál internetu, ale jinak je pro ně jen položka v rozpočtech. Na druhé straně stojí web designéři a front-end developeři, kteří sice mají možnosti a omezení technologií v malíčku, ale už je nevidí v širším obchodním kontextu. Právě tuhle spojku by, podle mě, měl zajišťovat UX designer. Ví co je možné v oboru grafického designu a web developmentu, zároveň chápe vize klienta, širší obchodní cíle a kontext. Dokáže tak překládat komunikaci, navrhovat řešení a dělat doporučení, na které specialisti (nejen ti výše vyjmenovaní), které propojuje, nemají dostatek znalostí (stejně jako on, v ideálním případě, nerozumí tak hluboce jejich oborům). Klient se pak hlavně může spolehnout, že díky nadhledu a možností přemýšlet nad věcmi v širším kontextu, rozpozná UX designer krátkodobé “hype” výstřelky od zajímavých služeb a technologií, do kterých se vyplatí v dlouhodobém horizontu investovat.
Před lety takový člověk nebyl až tak potřeba. Nikdo si nelámal hlavu s přístupností a často ani s použitelností. Chleba se lámal pokud služba ne/existovala a ne/fungovala. Doba i nároky pokročily, takže dnes hraje roli spokojenost návštěvníka, tj. jeho celkový “zážitek”. Funkční back-end i technologicky precizní front-end už můžeme brát jako široce dostupnou samozřejmost, slabé místo je péče o návštěvníky a komunikace s nimi. Hláška “Optimalizováno pouze pro prohlížeč…” XY dnes může znamenat kritickou konkurenční nevýhodu, kdežto dřív se v takovém případě lidi cítili pomalu provinile a šli pokorně instalovat například Netscape. Dnes jednou kliknou (bavíme-li se o UX na webu) a už se nemusí nikdy vracet.
Vážnost této situace už si majitelé firem uvědomují, jen občas potřebují srozumitelně vysvětlit podrobnosti a jejich souvislosti – proto si sednou s UX designerem a ten jim při té příležitosti rovnou popovídá o nových možnostech geolokačních služeb, optimalizaci nákupního procesu pro touch zařízení a o novém copywriterovi, co by mohl vypilovat tón textů k dokonalosti…
April 11th, 2011 at 08:30Ondrej Kratochvil
Myslim, ze muj nazor muze byt hodne zkresleny, protoze byvam v konfliktu s tim, co v Cechach majorita lidi prednasi na konferencich nebo pise na Twitteru… I v realu patrim mezi lidi, kteri rozdeluji sve publikum na dva tabory, a jeste casto s prevladajicim taborem odpurcu. Tak je treba me brat s rezervou.
Kdybych mel obecne popsat svuj dojem z UX v online byznysu v Cechach, tak mam nasledujici postrehy:
* Firmy si uvedomuji, ze cenove rozdily nebo rozdily v parametrech produktu jsou natolik tesne, ze je potreba bojovat na jinych frontach (pokud nemaji unikatni vyrobek). Zakaznicka zkusenost byla v Cechach hodne dlouho opomijena zalezitost, a jak nam ten divoky kapitalismus dospiva, zacina byt po dobre zkusenosti poptavka a zacina byt ocenovana zakazniky… Po otevreni trhu byli lide ohromeni siri nabidky, a nebylo treba delat nic vic, naopak ted zacinaji resit i kvalitu a pohodli spojene s uzivanim ci vlastnictvim. Vsichni tri mobilni operatori pomerne bedlive sleduji svuj i konkurencni CSI, i v rozpadu na jednotlive prodejni kanaly a segmenty (rezidencni, firemni, statni sektor).
* Zatim se podle moji zkusenosti tolik neresi UX uvnitr firem smerem k zamestnancum – tim mam na mysli hlavne intranety (informacni portaly, interni wiki, rezervacni systemy, katalogy predmetu, SAP). Systemy jsou, ale jsou komplikovane a drahe, takze neni moc velka ochota se v nich nejak moc hrabat. Obcas problesknou (pozitivni) snahy je zlepsit, ale bez velke vule managementu do toho investovat. Pritom by to podle meho dlouhodobe usetrilo hodne casu a frustrace zamestnancu. Bohuzel do dlouhodobych veci, ktere nemaji primou souvislost s prodeji, se moc neinvestuje.
* Autoritativne rizene agentury (a agenturne fungujici tymy v korporacich) najimaji zamestnance, kteri jsou jim pohodlni. Muj dojem je, ze majitele ci vedeni agentur si mysli, ze reseni jsou jasna, a spise hledaji zamestnance, kteri plni ukoly, nez aby riskovali, ze zamestnancum neco sveri. Moje zkusenost je, ze casto nechavaji accounty a obchodniky slibovat na schuzkach u klienta veci, ktere vymysli account nebo majitel agentury, misto toho, aby s sebou vzali UX cloveka, a ten nejdriv premyslel, zjistoval, poznaval, a pak teprv navrhoval spolu s obchodnikem/accountem reseni. Souvisejici vec – aby predchozi veta davala smysl, UX konzultant by mel byt reprezentativni, komunikativni a zvedavy clovek. Nikoliv tuzku hryzajici introvert v umasteny mikine.
* S agenturami casto souvisi i platy a pristup k praci. Ne, neverim tomu, ze dospely clovek, ktery ma ovladat jazyky, mit za sebou nejake zkusenosti, siroky rozhled v ramci oboru i souvsejicich oborech,
kontakty, nejake projektove manazerske dovednosti, a dokaze (re)prezentovat (mluvit) a neutrhnout si ostudu (tj. muze na schuzku ci pracovni veceri s vysoko postavenym zastupcem klienta), si v Praze
vystaci s hrubou mzdou mensi nez 50 tisic. To same pristup k praci… Proces navrhu nejake aplikace nebo jejiho interfacu je v hodne fazich o premysleni a urovnavani si myslenek, kteremu neustale kontrolovani aktualniho stavu projektu, a pracovni doba od 9 do 5ti, obvykle nepomaha.
* Vetsina pracovnich UX-designer nabidek (krom 2 svetlych vyjimek) po me chtela v prvni rade portfolio, nikoliv pohovor nebo vypracovani nejake dilci analyzy. Pritom prace UX cloveka je portfoliem nezachytitelna (a pokud ano, jedine s komentarem), a urcite je potreba pri najimani hodne komunikace a nejake to vyzkouseni. Google v prijimacim rizeni nabizel alternativu k zasladi portfolia v podobe moznosti poslat naskenovane nacrtky a poznamky ze zapisniku, ale porad to podle meho o UX konzultantovi nic nerika. Dalsi veci je, ze clenove tymu mivaji podepsany NDA, a mnoho projektu se nerealizuje (tj. neni videt vysledny produkt, a tim padem se nemuze zverejnit nic z procesu navrhu). A ja osobne taky neaktualni a stary poznamky likviduju, protoze jinak bych doma chodil mezi stohy papiru
.
* Hodne dulezita, a casto podcenovana, je schopnost UX designera pracovat s analytickymi nastroji a dostupnymi informacemi o navstevnicich/zakaznicich/trhu. Pripadne – pokud to neni v silach UX
designera sledovat podrobne – intenzivne spolupracovat s nekym, kdo ma vyhodnocovani techto informaci na starosti. Vedet pro koho produkt (UI, aplikaci) delam, a jak se ten nekdo chova na nejakem stavajicim reseni (pokud jde o redesign), nebo v jinem prodejnim kanalu, je jedna z prvnich veci, a nemelo by se to ignorovat.
* Naopak samostatne moderovani testovani (nikoliv psani scenaru ci analyza prubehu testovani), nebo tvorba elektronickych wireframu (prenos jiz vymysleneho do nejake preciznejsi elektronicke podoby),
jsou veci, ktere se daji v pohode outsorcovat, a s trochou cviku jezvladne i cvicena opice. Neni treba, aby se tim zabyval UX designer, jehoz hodina prace je o dost drazsi, nez hodina prace moderatora, resp. Axure-operatora.
* Na zaver postreh z praxe: Pres manazera (nebo majitele firmy) se “silnym presvedcenim” nejede vlak. UX tym muze tvrdit cokoliv, podkladat to cimkoliv, ale pokud nekdo vyse postaveny trva na svem, je casto rozumnejsi to po nekolika pokusech vzdat, nez na tom spalit desitky hodin casu zucastnenych. Ty desitky hodin firmu casto stoji vic, nez by byl financni rozdil mezi tim lepsim (z hlediska UX tymu), a tim vedenim firmy preferovanym resenim
. Kompromisy taky nebyvaji nejlepsi reseni. Takze doporucuju soustredit se na dalsi projekt… Je treba pocitat s tim, ze ne vzdy se prosadi vsechno a nemit iluze.
April 11th, 2011 at 08:35Pavel Maček
Děkuji za námět k rannímu zamyšlení u kafe!
April 11th, 2011 at 09:10(můj příspěvek bude svou délkou asi působit nepatřičně)
Filosof
›››› Ondřej Kratochvíl – palec nahoru, dobře obsáhlý komentář
April 11th, 2011 at 09:15Luděk Černocký
Moc fajn článek! A obdivuju, že dokážete o půl deváté sepsat takovéto komentáře:)
April 11th, 2011 at 10:17Luděk Černocký
Aha. Ten čas je UTC. Tak tu poznámku o čase beru zpět:))
April 11th, 2011 at 10:20Ondřej Válka
Ten cas uplne neni relevantni.
Kluky jsem pozadal o nazor uz behem psani clanku, oni poslali a do zaradil komentaru jsem je zaradil proto, aby clanek nebyl tak dlouhy a mohly spravne vyniknout.
April 11th, 2011 at 10:27Jan Kovařík
Opravdu perfektně sepsané/vysvětelné tak, že tomu musí rozumět každý, díky.
Občas mi dělá problém se v těch termínech vyznat a najít správné pojmenování proto, co dělám – v tom případě se snažím to nepojmenovat vůbec a už vůbec ne před klientem
Těším se, až si zlepším svou chatrnou angličtinu a budu víc v kontaktu se světem venku. Těším se na další článek.
April 11th, 2011 at 10:50Michal Pařízek
Díky Ondro + akterům diskuze za výborné dopolední počtení.
Vnímáte nějaký rozdíl mezi “UX designerem” a “UX konzultantem”? Imho je to jedno a totéž.. UX designer by asi neměl být tím, kdo tu myšlenku převede do finální podoby, ale pouze doporučí řešení a dohlédne na provedení.
April 11th, 2011 at 10:55Ondřej Válka
Michale, je to jedno a to same. UX designer, UX konzultant, UX architekt…
April 11th, 2011 at 11:13Michal Pařízek
A jak vnímáš do češtiny obtížně přeložitelný “Conversion Optimization Specialist”? Já to vždy bral jako UX + více marketingu + A/B testování + webová analytika. Ale po přečtení tvého článku a komentářů by UX konzultant asi měl ty “věci navíc” dělat taky. Jen to zatím není tak běžné.. (?)
April 11th, 2011 at 11:22Robin Raszka
Tento topic jsem v poslednich tydnech videl snad vsude
April 11th, 2011 at 11:54Kateřina Skotalová
Pěkně vysvětlený.
April 11th, 2011 at 12:17Hned po přečtení mě napadla otázka jak se vlastně má UX ke content strategy.
To je zas pěkně vysvětlený tady: http://www.nickfinck.com/blog/entry/how_content_strategy_fits_into_the_user_experience/ , kdyby to taky někoho zajímalo.
Ondřej Válka
Michale, co popisujes je podle mne prakticky on-line marketing (predvedcivost, analytika) s trochou designu (“dejte tam tuhle fotku, nebo to lidi nebudou kupovat”). UX designera se to dotyka podobne jako navrh UI.
A tim A/B testovanim uz dejte vsichni pokoj.
Je to jako chlubit se, ze umim kreslit wireframy v Axure. Prilis se to zduraznuje, pritom by to mela byt samozrejmost — jen jeden z nastroju…
April 11th, 2011 at 12:55Michal Feltl
Dík za článek. Kde jsou ty doby, kdy na tohle všechno byla jedna profese – Ajťák
. Myslím, že tímhle to nekončí. Přijdou nové a možná ještě hlubší profese. Respektive ty současné se budou nadále tříštit do dalších odvětví.
April 11th, 2011 at 14:19Jakub Španihel
Moc pěkné Ondro a všichni ostatní. Námětů k zamyšlení a nekonečnými diskusemi nad pivem je tu habaděj:)
K doplnění doporučuju (3 roky starou) prezentaci http://www.slideshare.net/nickf/user-experience-best-practices – třeba slide 11 o tom, kdo všechno ovlivňuje UX – a teď si to srovnejte s praxí v ČR:)
V komerčním prostředí je UX prostě jen další BUZZWORD, stejně jako SEO, web 2.0, HTML5, sociální sítě, nebo mobilní cokoli. Všechna tyhle témata sdružují víc disciplín a mají překryv přes množství dalších oborů. Proto se to možná těžko definuje a pletou se pojmy s dojmy.
Akademické dohadování nad tím “co” to teda vlastně je, je možná zbytečný. V praxi učená definice klientovi názor nezmění (@bonlait). A naše konkrétní práce “koncepční návrhářů” (jak říká BoB) nebo “interakčních designérů” (Ondro) bude pořád stejná pokud budeme pracovat pouze v on-line kontextu webových stránek a aplikací. (“Aha, to jste vy, ti bývalí kodéři a grafici co teď jen malujete obdélníky h?”)
V konečném důsledku se pak UX stává položkou (@sigy), která je sice chtěná, ale nepochopená – viz http://uxmyths.com/post/3897350094/myth-31-ux-design-is-a-step-in-a-project podobně jako buzzwordy let minulých.
Jo a ano, na vizitce mám taky “UX designer” i když vím, že je to kravina.
April 11th, 2011 at 14:22Adam Fendrych
Máš pravdu, že pojmy a zkratky se u nás melou jedna před druhou. A nemyslím si, že je to nějak extra velký problém. Klientovi může být úplně jedno, co má kdo napsané na vizitce, stejně tomu většinou nerozumí (což není jeho nedostatek). Důležité je, aby daný člověk uměl klientovi poskytnou služby, které jsou skutečně užitečné a které mu pomohou. Aby dokázal pochopit, v jaké situaci klient je v jakým způsobem mu pomoci lépe obsloužit své zákazníky. A myslím, že je v pořádku, když se práce v daném okamžiku soustředí třeba hlavně na web a na dojem uživatelů z práce s ním, a ne na celkouvou customer experience – zlepšení webu může v konkrétním případě výrazně pomoci celému byznysu.
Vliv má určitě i to, že celý obor je u nás v plenkách. Několik málo lidí začalo zajímat, jak uživatelé pracují s webem, snaží se jim tu práci zpříjemnit, a dostávají k tomu prostor ve svých firmách. Většinou jsou na to sami a používají metody, které jim zrovna nejlépe pomůžou, často napříč jednotlivým podobory UX. Zkrátka jsme takové holky pro všechno a časem se ukáže, co kterou holku bude víc bavit a na co se bude specializovat.
Já například dělám uživatelský výzkum, informační architekturu i interakční design. A na vizitce mám “specialista na použitelnost a návrh webu”. Klienti s tím nemají problém, důležté pro ně je, že tenhle člověk jim pomůže web vylepšit.
April 12th, 2011 at 08:49Adam Fendrych
@Ondřej Kratochvíl: bezva komentář, souhlas. K tomu finančnímu ohodnocení – my spíš narážíme na problém z opačné strany. Na to, jak málo toho uchazeči s “ux” nálepkou umí, si často říkají o dost odvážné platy (rozhodně víc než 50 K).
April 12th, 2011 at 08:55Ondřej Válka
Souhlasim s tebou Adame. Tvou pozici klient nemusi chapat stejne, jako nepotrebuje cist tento clanek. Ale bylo by fajn, abychom aspon my v oboru presne vedeli, co delame. Jak to dame najevo klientum uz je vcelku jedno.
April 12th, 2011 at 09:14Jiri Jerabek
Diky za prima clanek, je sympaticke videt ze i na ceske scene se pohybuji designeri kteri chapou UX v jeho cele sirce a ne jen jako novy buzzword ve webdesignu a marketingu.
Bohuzel i v UK mnoho (nejen) mensich spolecnosti se kterymi jsem se setkal chape UX design pouze jako samostatny krok v procesu navrhu produktu (natoz sluzby, potazmo firemni filozofie).
Stale prevlada tradicni pristup k vyvoji produktu a marketingu kdy “komunikace” v marketingovem mixu je pouze jednosmerna (spolecnost -> klient) a pokud nekdo uvazuje o psychologii a emocni strance produktu (sluzby) nebo o vyuziti etnografickych vyzkumu, tak pouze v mezich jak ovlivnit nakupni chovani zakaznika. Hezky ta uskali “tradicniho” pristupu popisuje Cooper v predmluve The Inmates are Running The Asylum.
April 12th, 2011 at 09:35Jiri Jerabek
Jeste mne napada, do tematu docela dobre zapada keynote Cennydda Bowlese The fall and rise of user experience z nedavneho IA Summitu.
April 12th, 2011 at 09:53